O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.

O tom, že internet je návykový, asi není žádných pochyb. A ačkoliv jej máme nejčastěji asociován s mladými lidmi, týká se to i starších ročníků. Jednoduše řečeno, nikdo z nás není vůči tomuto imunní – na síti je toho pro nás zkrátka příliš mnoho k dispozici. Je však otázkou, zda je to pro nás skutečně tak škodlivé, jak mnozí tvrdí.

Samozřejmě nejčastěji se mluví o tom, jaký má internet vliv na děti, a dává to smysl. Nejenže máme vrozený a silný instinkt je chránit, je pravdou, že jsou také nejzranitelnější a nejsnáze ovlivnitelné. Není tedy divu, že o ně máme největší starost. A je faktem, že určité problémy spojené s internetem zde jsou.

V první řadě tu jde o oči. Ačkoliv dnešní obrazovky jsou k našim zrakovým centrům mnohem šetrnější než ty dřívější, stále ještě to neznamená, že jsou pro nás dobré. Pokud do nich koukáme každý den několik hodin, pak je pochopitelné, že to na naše oči bude mít značný vliv. To je ostatně jedním z důvodů, proč odborníci doporučují, aby dítě nevidělo obrazovku, dokud mu nejsou minimálně dva roky. Ovšem to není ani zdaleka to jediné, na co bychom měli dávat pozor.

Faktem totiž je, že čas strávený na internetu musí být nutně strávený na úkor něčeho jiného. A zvláště u dětí jsou to sociální interakce, jako například hraní venku s kamarády. To nejen narušuje sociální vývoj dítěte, ale také snižuje jeho schopnost adaptovat se v nových situacích a interagovat s cizími lidmi. Proto také stále více lidí například preferuje samoobsluhy a samoobslužné pokladny.

Opomenout nemůžeme ani přehršel informací, která k nám neustále přes internet přichází. Náš mozek často navíc nedokáže dobře rozlišit mezi těmi, které jsou pro nás skutečně důležité, a mezi těmi, které pro nás nemají příliš velký význam. Pak jsme nejen zahlceni, ale také se snižuje naše schopnost kritického myšlení. A to rozhodně není dobře.