Už dávno neplatí, že žena patří jen do kuchyně, ženy dostaly během let spoustu nových možností, o kterých si naše babičky ještě mohly nechat jen zdát, mužům ale zůstala role stále stejná, oni naprosto ztratili svoji sociální roli, přišli o své jedinečné postavení, zato ženy mají takové pozice, jaké nikdy před tím, třeba statisíce let, neměly,zatímco ženy zkrátka začaly zabírat tradiční mužská místa a ukázalo se, že si vedou dobře. Umějí být samostatné, volí, studují, budují kariéry a pořizují si děti ze zkumavek, když na to přijde. Nepřišly o svou přirozenou roli, jen si k ní dobrovolně přibraly další – mohou mít všechno, a navíc se samy rozhodnout, jak se svým životem naloží, a navíc se ukázalo, že v tom všem umí výborně obstát.

Někteří muži se s touto situací vyrovnávají přirozeně, berou na vědomí, že mají doma rovnocennou partnerku, smíří se i s tím, že jejich žena vydělává víc, že stihne domácnost i zaměstnání zároveň jim vyhovuje maximálně, jsou však stejně „benevolentní“, když se sami ocitnou v podřízené roli v zaměstnání a žena jim „šéfuje“?

Podle průzkumu mezi ženami ve vedoucích pozicích tomu tak je, a většinou si nemohou stěžovat:
–        říká se, že když muž ve vedoucí pozici zvýší hlas, vnímají ho podřízení jako průbojného, žena je prý vnímána jako hysterická, průzkum mezi podnikatelkami však prokázal opak, dokážou si mezi muži – podřízenými sjednat stejný respekt, možná prý díky tomu, že jsou ženy, ještě větší
–        ano, najdou se muži, kteří hledají chybu u své nadřízené, a ne u sebe, ale většinou jsou to muži, kteří podléhají genderovskému předsudku (tradiční rozdělení role muž – žena), v tom případě je dobré pánové tento předsudek nechat být, protože ty doby už se pravděpodobně nevrátí
–        většina mužů je prý ke své nadřízené galantní, ale nikdy si nedovolí nic víc, co by zavánělo sexuálním podtextem, což by si možná dovolili ke kolegyni
–        je ale také pravdou, že na veřejnosti se s tím, že jim „šéfuje“ žena, moc nechlubí, svým způsobem se za to stydí
V mužích pravděpodobně ještě dlouhou dobu zůstane předsudek, kde je místo ženy, i přesto, že už dlouhou dobu tomu tak není.

Už dávno neplatí, že žena patří jen do kuchyně, ženy dostaly během let spoustu nových možností, o kterých si naše babičky ještě mohly nechat jen zdát, mužům ale zůstala role stále stejná, oni naprosto ztratili svoji sociální roli, přišli o své jedinečné postavení, zato ženy mají takové pozice, jaké nikdy před tím, třeba statisíce let, neměly,zatímco ženy zkrátka začaly zabírat tradiční mužská místa a ukázalo se, že si vedou dobře. Umějí být samostatné, volí, studují, budují kariéry a pořizují si děti ze zkumavek, když na to přijde. Nepřišly o svou přirozenou roli, jen si k ní dobrovolně přibraly další – mohou mít všechno, a navíc se samy rozhodnout, jak se svým životem naloží, a navíc se ukázalo, že v tom všem umí výborně obstát.

Někteří muži se s touto situací vyrovnávají přirozeně, berou na vědomí, že mají doma rovnocennou partnerku, smíří se i s tím, že jejich žena vydělává víc, že stihne domácnost i zaměstnání zároveň jim vyhovuje maximálně, jsou však stejně „benevolentní“, když se sami ocitnou v podřízené roli v zaměstnání a žena jim „šéfuje“?

Podle průzkumu mezi ženami ve vedoucích pozicích tomu tak je, a většinou si nemohou stěžovat:
–        říká se, že když muž ve vedoucí pozici zvýší hlas, vnímají ho podřízení jako průbojného, žena je prý vnímána jako hysterická, průzkum mezi podnikatelkami však prokázal opak, dokážou si mezi muži – podřízenými sjednat stejný respekt, možná prý díky tomu, že jsou ženy, ještě větší
–        ano, najdou se muži, kteří hledají chybu u své nadřízené, a ne u sebe, ale většinou jsou to muži, kteří podléhají genderovskému předsudku (tradiční rozdělení role muž – žena), v tom případě je dobré pánové tento předsudek nechat být, protože ty doby už se pravděpodobně nevrátí
–        většina mužů je prý ke své nadřízené galantní, ale nikdy si nedovolí nic víc, co by zavánělo sexuálním podtextem, což by si možná dovolili ke kolegyni
–        je ale také pravdou, že na veřejnosti se s tím, že jim „šéfuje“ žena, moc nechlubí, svým způsobem se za to stydí
V mužích pravděpodobně ještě dlouhou dobu zůstane předsudek, kde je místo ženy, i přesto, že už dlouhou dobu tomu tak není.