Kanály, jak je známe, jsou pouze vstupem do tajemného podzemního labyrintu. Každá šachta musí být uzavřena poklopem, nejčastěji to bývá litinový poklop dimenzovaný na patřičnou zátěž. Městské a obecní šachty jsou přístupné zpravidla v ulicích, ve složitějších systémech jsou jejich součástí přístupy k inženýrským sítím, tedy plynovodu, k elektrickému vedení a datovým a telefonním linkám.
Čištění a revize
Kanalizační průlezy se budují především pro revizní účely a pro zajištění čištění kanalizace tlakovou vodou. Jsou zřizovány v určitém odstupu, aby bylo možno podzemí čistit efektivně, tedy maximálně v rozestupu 50 až 100 metrů. Průlez je konstruován podle požadavku a konkrétní situace, může být plastový, vyzděný z cihel, či odlévaný z polymerbetonové směsi nebo prefabrikovaného betonu. Kvůli minimální zátěži koly automobilů se šachty staví obvykle do středové osy jízdního pruhu, nebo do středu celé šíře vozovky.
Kanalizační šachty tvoří několik částí
· Poklop, jinými slovy kanál, je vstupním bodem a zároveň zabezpečením průlezu před vniknutím nepovolaných osob a také ochranou před pádem předmětů do kanalizační soustavy.
· Těsnící kroužekzajišťuje technické zabezpečení před únikem plynu a průsakem splaškové vody.
· Šachtový kužel, neboli krk průlezné části, je v podstatě vždy asymetrický. U průlezových schůdků nebo stupaček je kolmý, na protilehlé straně se zužuje. Většinou má průměr 80 cm, nebo 62,5 cm a je vysoký 60 cm.
· Krycí deska– ta se uplatní jako alternativní výbava namísto šachtového kuželu v okamžiku, kdy je šachta příliš nízká.
· Přechodová skruž– vyzdívá se s ní vstup do kanalizační soustavy vyšší než 2 metry.
· Ocelová stupátka– slouží jako náhrada žebříku při vstupu do podzemí.
České státní normy stanoví průměry revizních šachet 600 mm a průměr kanalizačních šachet 1000 mm. Vzdálenost revizních šachet je maximálně 50 metrů, u těch kanalizačních se vzdálenost prodlužuje na dvojnásobek.